Vrchnost a poddaní

Z historie víme, že Přemyslovci vlastnili na Moravě mimo jiné také četné vesnice.

Vdova po českém králi Přemyslu Otakarovi I. založila v roce 1223 klášter Porta coeli (Brána nebes). Společně se svým synem markrabětem Přemyslem vybavila jej četnými vesnicemi, mezi nimi byla i naše obec.

Od tohoto roku byli její obyvatelé poddanými kláštera Porta coeli v Předklášteří u Tišnova a pro tento klášter byli povinni robotovat.

Dnes se nebudeme o těchto robotách rozpisovat, napíšeme o nich v jiném pojednání. Dnes si všimneme, jak i další vrchnosti dovedly využívat poddaného lidu.

Markrabě Jan vzal pod svou ochranu klášter se všemi jeho vesnicemi a nařídil purkrabímu na Veveří, aby vykonával toto ochranné právo. Veverské Knínice měly následující povinnosti k zeměpanskému hradu Veveří, jak je psáno v „půhonech“ z roku 1480, kde se mezi jiným uvádí: „Knihnice Německé 1 kopu dávají zemných peněz, item met ovsa k setí dávají, item orati mají k jaři (k jeři) i ozimy, item kury dávají k vánocům a vajce k veliké noci a drva voziti mají k vánocům. Znata z Lomnice a na Říčanech půjčil klášteru 900 tolarů. Zato musili Kníničtí odebírat pivo z Říčanského pivovaru od roku 1565.

V roce 1572 prodal Albrecht Černohorský z Boskovic Znatovi Veveří a vymínil si mimo jiné i 4 kopy vajec z Veverských Kníníc.

V dalších smlouvách jimiž Veveří přecházelo na různé majitele, jsou uvedeny Veverské Knínice mezi dědinami patřícími klášterů Porta coeli a byly povinny platit roční poplatky různé výše, odevzdávat desátky, robotovat a plnit další povinnosti pro hrad Veveří.

V obci za císaře Josefa II, byl roku 1782 zrušen klášter Porta coeli. Klášterní majetek byl prodán a sice: mlýn podkomorský za 208 zlatých a 40 zlatých roční činže, panský hostinec s povinností nalévat panské pivo za 366 zlatých a 40 zlatých roční činže, palírna a s právem řeznickým za 155 zlatých a 130 zlatých roční činže, domek číslo 44 (staré číslování; poznámka pisatele) a1 a 3/8 (jedna celá tři osminy) míry polí za 7 zlatých roční činže.

Celý majetek zrušeného kláštera tišnovského.

Předklášterský dvůr koupil Vilém baron Mundy. Ze soukenického vandrovního, který založil v Brně soukenickou továrnu, zbohatl hlavně v období napoleonských válek, koupil si šlechtický titul a za 277–179 zlatých se stal majitelem panství Veverského a Tišnovského.

Od rodiny Mundyů koupil Veveří švédský princ Gustav Wasa v roce 1830, který zde žil ve vyhnanství ze své rodné země.

V roce 1830 založil nadaci na podporování vzdělání dětí, V roce 1849 dostalo 9 škol na panství po 72 až 75 knihách a 2 až 3 mapy. Knínická škola dostávala z této nadace jestě na počátku tohoto století přes dva zlaté na zakoupení knih.

Další majitelé panství Veveří neměli už vliv na pokrokový rozvoj vesnice.