Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Paměti pana řídícího Blažka

Poloha Veverských Knínic


Veverské Knínice leží v malém údolí na Knínickém potoce, který vyvěrá pod javůrskou myslivnou, teče převážně východním směrem. U podkomorských lesů se vlévá do potoka Veverky, který se vtéká pod hradem Veveří do Knínické přehrady.

Veverské Knínice leží severozápadně od Brna v nadmořské výšce 334 m. Okolní kopce dosahují výšky 400 m, výměra katastru činí 1034 ha. Název Knínice odvozujeme od staročeského slova knienie, což značilo Kniehnice, Khnenic, Knenich, později Kněhnice, Něm. Kninice, patřívala německým kněžnám; první zmínka o obci je z roku 1223, to je z období, kdy si Přemyslovci brávali manželky z německých rodů; jiní pak se domnívají, že sem byli kolonisování němečtí osadníci – v seznamu obyvatel z roku 1667 však nenacházíme jména, která by ukazovala na německý původ.

Od roku 1949 je úřední název obce Veverské Knínice, kterýžto název určuje přesněji místo obce tj. poblíž hradu Veveří, ke kterému měla obec i poddanské povinnosti.

Asfaltovaná silnice se táhne celou vesnicí, je lemována za vsí krásnou javorovou alejí, vede na „starou silnici“ (zbudovanou v roce 1865), která jde z Rosic kolem hradu Veveří do Veverské Bitýšky či kolem přehrady do Brna. Přes Ostrovačice po bývalé státní silnici spojuje obec s Brnem. Nejkratší spojení s Brnem je po dálnici, na ni se vjíždí před Ostrovačicemi. Zde se může při odbočení na západ jet po dálnici prozatím do Velké Bíteše.

Obec leží v tzv. Boskovické brázdě, která se táhne z Tišnovska k Ivančicícm. Boskovickou brázdu řadíme do útvaru permského tj. do nejmladšího útvaru prvohor. Její stáří odhadují geologové na 180 až 200 milionů let.

Při zvrásnění povrchu zemského vzniklo na východě „Boskovická brázdy“ horstvo zvané Brněnská vyvřelina – dnes je o mnoho metrů nižší a my říkáme lesům, které na ní narostly, Podkomorské lesy. Na západě vystoupilo horstvo zvané geology Cristalicum Českomoravské vysočiny. Dnes z tohoto kdysi až 4000 m vysokého horstva zbyly naše „Javůrské lesy“.