Navigace

Výběr jazyka

  • cz
  • en
  • de

Obsah

Paměti pana řídícího Blažka

Archeologické nálezy


V roce 1931 nalezl tehdejší studující práv Antonín Kratina z Veverských Knínic v lomu na severní straně kopce Stráž břidlicovou desku s pěti otisky prstů neznámého živočicha. Nález jsem fotografoval, společně jsme pořídili sádrové otisky, které jsme dali do školy ve Veverských Knínicích. Při psaní obecní kroniky jsem nález popsal a fotografie jako přílohu ke kronice uložil na MNV ve Veverských Knínicích. Nález, který do dnešního dne nebyl vědecky prozkoumán, leží v depositáři Moravského musea, kam jej nálezce odevzdal. Pravděpodobně jsou to stopy tvora jednoho z prvních, kteří vylézali na břehy tehdy hojných jezer. Jeho stáří určili přibližně přes 200 milionů let. Vrstva břidlic s otiskem ležela v poloze asi 30°. Naleziště je dnes zasypáno.

Mladší nálezy v katastru naší obce svědčí o dávném osídlení. Písemné záznamy o nálezech máme teprve z počátku tohoto století. Tehdy začali zemědělci s hlubší orbou. První záznam ve školní kronice je o Ambrožovi z čís. 85, který přinesl do školy kulatou nádobu s hrdlem, kterou vyorali na Dlouhých dílech (tato nádoba se však nezachovala). Po něm donášeli další a další nálezy. Tehdejší nadučitel František Blažek nálezy shromaždoval. Žáci si pamatují na skříň plnou nálezů, která stávala na chodbě v prvním poschodí, škoda že ze spousty nálezů zůstaly po roce 1950 jen necelé dvě desítky. Dnes je máme ofotografovány a přesně evidovány.

Z mladší doby kamenné, tj. z doby kolem 3 000 roků před naším letopočtem, pocházejí zbytky kamenných sekerek. Jedna z nich dokumentuje výrobní postup. V původní sekerce, kterou majitel přerazil právě v otvoru pro nasazení na topůrka, začal kameník vrtat nový otvor pro nasazení. Dokazuje nám to, jakou cenu měla pro něho tato sekerka.

Z té doby je také jediný zbytek hrnčířské nádoby, která patři do kultury volutové, u nás tehdy rozšířené. K nálezům z doby neolitu je nález sekerek z doby kolem roku 2 500 let před naším letopočtem tj. z údobí neolitu. Sekerky jsou zhotoveny z odlišného kamene a zřejmě byly do sídliště importovány. Několik mlatů bylo nalezeno na Stráži.

Do doby kolem roku 3 000 let př.n.l. patří i drtič obilí. Jsou to dva opracované kusy kamene, jeden s menší prohlubinou, do které zapadá druhý menší kus kulovitého tvaru, opracovaný tak, aby ten, kdo obilí drtil, mohl jej držet v jedné ruce.

Z vetéřovské kultury z mladší doby bronzové tj. asi 1 500 let př. n.l. pochází užitková nádoba. Stejného stáří je bronzový náramek.


Hřivna

Z dalšího období je znám zatím jeden nález velmi vzácná keltská mince, ze 3. století našeho letopočtu s nápisem psaným latinskou NONNOS. Jméno NONNOS není označením hodnoty mince, snad je to jméno keltského náčelníka kmene, který sídlíval v krajině dnešního Slovenska a jmenoval se Nonnos. Minci nalezl na zahradě domu číslo 32 ing. Stanislav Zounek a její fotografii pro naši kroniku věnoval jeho syn Stanislav Zounek. Mince je pravděpodobně dokladem průchodu keltských obchodníků územím naší obce. 
Několik dalších střepů hrnčířských „brněnské keramiky“ se dá přibližně datovat do 12. a 14. století. Ze středověkých nálezů je nejcenější hodnotou tak zvaná záušnice. Má jednoduchý volutový reliéfní ornament a je bezvadně zachovalá. Nalezl ji na poli Carda Bohuslav z čísla 24 a pečlivě ji opatruje.

Vyjmenované nálezy jsou jen nepatrnou částí pokladu uloženého v zemi. Ještě dnes při troše pozornosti a opatrnosti je možno leccos nalézti, jak svědčí příklady Františka Cardy z čísla 25 a Josefa Buršíka z čísla 33, kteří nalezené předměty odevzdali do školy. Tam slouží k vyučování a poučení o dávné minulosti našich předků. Existují prehistorické nálezy z trati Dlouhé díly, Za mlýnem i v Rozénech, dle zápisů ve staré školní kronice i ze Stráže.


Pod Komorou

Zaměříme naši pozornost na naleziště na Dlouhých dílech. Ke Veverským Knínicím patří i samota zvaná Podkomorský mlýn, ležící ve východní části katastru pod lesy, kterým říkáme Podkomorské.

Název Pod Komorou odvozujeme z německého názvu (jak je psán ve starých zápisech) Kammerwald, tj. komorní les. A zde se na chvíli zastavíme.

Zadívejme se na okolí bývalého mlýna, který leží v nejnižším místě trati. Půda kolem mlýna je jiné barvy, je tmavá oproti světlé, do červena zbarvené půdě na vyšších místech. Při bedlivém pozorování zjistíme, že tmavá půda dosahuje jen do určité výše v okolí. Můžeme říci, že tvoří souvislou plochu. A toto přímo vnucuje myšlenku, že v této kotlině byla souvislá vodní plocha, tmavě zbarvená půda jsou zbytky usazeného nánosu. Části za mlýnem se říkávalo Zátoka nebo Na zátoce.

Potok Veverka, který teče od říčanské trati Mezehorní míval ještě před 50–60 lety více vody, tekl po celý rok, vždyť poháníval mlýn. Na severovýchod od mlýna, možno říci v malé soutěsce, nános končí. Na obvodě pomyslného jezera byly nalezeny památky, o nichž se na počátku této kapitoly zmiňujeme. Když před léty začínaly zemědělci orat hlouběji, byly prehistorické nálezy objeveny i vypálená místa, jistě původní žároviště, na které si pamatují vrstevníci – byli jsme tam se školou tato místa prohlížet.

Okolí s rybami, kryté kolem dokola lesem, dříve než si voda provrtala cestu k řece Svratce, bylo v pradávných dobách sídlištěm. I název kopce nad nynější vesnicí Stráž, kde bylo nalezeno i několik mlatů, souvisí s naším vyprávěním.

Popsaná situace je zakreslena na plánku, který je uložen jako příloha k obecní kronice na MNV. Všimneme si zachovalých památek, které hovoří o práci a životě našich předků.